Příručka k nařízení CLP

Obsah:

Co je CLP?

Klasifikace

Označování a bezpečnostní listy

Označování v souladu s nařízením CLP

Nové výstražné symboly nebezpečnosti na chemických výrobcích

Zvláštní situace při označování a balení

Bezpečnostní listy

CLP: NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES) č. 1272/2008

REACH: NAŘÍZENÍ EP A RADY (ES)  č. 1907/2006

Zákon 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)

Pokyny agentury ECHA

Odkazy na často hledané kapitoly:

Seznam harmonizovaných klasifikací chemických látek

Seznam H-vět - standardní věty o nebezpečnosti (H věty)

Seznam P-vět - pokyny pro bezpečné zacházení (P věty)

Výstražné symboly nebezpečnosti

 

Co je CLP?

Tento dokument popisuje legislativní úpravu v oblasti nebezpečných chemických látek v rozsahu legislativy Evropského Společenství a národní legislativy. Hlavní dokumenty jsou tedy Nařízení EP a Rady č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), ve znění pozdějších předpisů, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, ve znění pozdějších předpisů. K uvedeným nařízením je implementován především národní zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Účelem nařízení CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek nebo směsí. Za tímto účelem je vytvořen jednotný systém klasifikace látek a směsí a pravidel označování a balení nebezpečných látek a směsí.

CLP neboli nařízení CLP je evropské nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí (z angl. Classification, Labelling and Packaging). Tento právní předpis zavádí v celé EU nový systém klasifikace a označování chemických látek, který vychází z globálně harmonizovaného systému Organizace spojených národů (UN GHS).

Nařízení CLP pojednává o nebezpečnosti chemických látek a směsí a způsobu, jak o nich ostatní informovat. Průmyslové společnosti mají za úkol stanovit nebezpečí látek a směsí dříve, než jsou uvedeny na trh, a klasifikovat je v souladu s rozpoznanými druhy nebezpečnosti. Jestliže je látka nebo směs nebezpečná, musí být označena tak, aby pracovníci a spotřebitelé věděli o jejích účincích dříve, než ji začnou používat. Upozorňujeme, že „směs“ znamená totéž jako pojem „přípravek“, který byl dosud užíván.

Pro průmyslové podniky existuje určitý harmonogram klasifikace a označování jejich látek a směsí v souladu s pravidly nařízení CLP. Průmyslové podniky také musí nebezpečné látky a směsi oznámit do centrálního seznamu.

Evropská agentura pro chemické látky ECHA se sídlem v Helsinkách (European Chemicals Agency, ECHA), řídí technické, vědecké a administrativní aspekty systému REACH.

Přechod k nařízení CLP

Ne všechna ustanovení nařízení CLP jsou závazná ihned po vstupu nařízení v platnost. V přechodných ustanoveních jsou uvedena tři zásadní data, která ovlivňují klasifikaci a označování nebezpečných látek a směsí:

  • 20. ledna 2009 - vešlo v platnost nařízení CLP
  • 1. prosince 2010 - lhůta pro klasifikaci látek dle nařízení CLP
  • 1.června 2015 - lhůta pro klasifikaci směsí dle nařízení CLP
     

Povinnosti, které je k těmto datům nutné splnit, včetně změn v bezpečnostních listech, a stejně tak i jejich vztah ke lhůtám uvedeným v nařízení REACH jsou znázorněny na obrázku níže.

Klasifikace dle nařízení CLP

Nově se bude při stanovení klasifikace využívat seznamu harmonizovaných klasifikací chemických látek uvedený v části 3 přílohy VI nařízení CLP. Tento seznam tak nahrazuje seznam harmonizovaných klasifikací chemických látek uvedený v příloze I směrnice 67/548/EHS. V České republice byl tento systém zaveden zákonem č. 356/2003 Sb., resp. jeho prováděcí vyhláškou č. 232/2004 Sb.

Seznam harmonizovaných klasifikací chemických látek

Nařízení CLP se nevztahuje na:

  • radioaktivní látky;
  • látky a směsi, které podléhají celnímu dohledu;
  • neizolované meziprodukty;
  • látky a směsi určené pro vědecký výzkum a vývoj;
  • na leteckou, námořní, silniční, železniční ani vnitrozemskou vodní přepravu nebezpečných věcí (s výjimkou odpadů).

Dále se toto nařízení se nevztahuje na látky a směsi, které jsou v konečném stavu a určeny konečnému spotřebiteli, v těchto formách:

  • léčivé a veterinární léčivé přípravky;
  • kosmetické prostředky;
  • zdravotnické prostředky, které jsou invazivní nebo se používají v přímém fyzickém styku s lidským tělem;
  • potraviny nebo krmiva.

Co CLP přináší

Oproti předešlému systému klasifikace, dle směrnice 67/548/EHS, nové nařízení přináší některé změny a některá další rozšíření.

1) Nebezpečné fyzikální vlastnosti:

• Dle nařízení dochází k rozšíření nebezpečných fyzikálních vlastností. Toto rozšíření nastalo z důvodů přiblížení k současnému předpisu pro ADR.

2)  Nebezpečné vlastnosti pro zdraví a životní prostředí:

  • Akutní toxicita
  • Kožní žíravost / dráždivost
  • Vážné poškození očí / dráždivost
  • Senzibilizace dýchacích orgánů nebo kůže
  • Mutagenita pro zárodečné buňky
  • Karcinogenita
  • Toxicita pro reprodukci
  • Orgánová specifická systémová toxicita po jedné dávce
  • Orgánová specifická systémová toxicita po opakovaných dávkách
  • Nebezpečnost aspirací
  • Nebezpečný pro vodní organismy

Úlohy a povinnosti průmyslových společností podle nařízení CLP

Nařízení CLP rozlišuje mezi:

  • výrobci látek: fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která v rámci Společenství vyrábí nebo těží látku v přírodním stavu;
     
  • dovozci látek nebo směsí: fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která zodpovídá za fyzické uvedení na celní území Společenství;
     
  • výrobci specifických předmětů: fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí nebo sestavuje předmět ve Společenství; kde předmětem je míněn objekt, který během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled, což o jeho funkci rozhoduje ve větší míře než jeho chemické složení. Výrobců či dovozců předmětů se nařízení CLP týká pouze tehdy, pokud vyrábí nebo dováží výbušný předmět, jak je popsán v oddíle 2.1 přílohy I nařízení CLP, nebo v případě, že je látka obsažená v předmětu registrována nebo oznamována podle článku 7 nebo 9 nařízení REACH;
     
  • následnými uživateli, včetně subjektů podílejících se na úpravě formy výrobku a zpětných dovozců: fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která při své průmyslové nebo profesionální činnosti používá látku samotnou nebo obsaženou ve směsi;
     
  • distributory, včetně maloobchodníků: fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která pro třetí osoby pouze skladuje a uvádí na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi.

Dodavatelé látek nebo směsí mohou mít podle nařízení CLP více než jednu úlohu.

Základní pojmy:

Třída nebezpečnosti

  • povaha fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví či nebezpečnosti pro životní prostředí

Kategorie nebezpečnosti

  • rozdělení kritérií v rámci každé třídy nebezpečnosti s upřesněním závažnosti nebezpečnosti

Výstražný symbol nebezpečnosti

  • složené grafické zobrazení obsahující symbol a další grafické prvky, například orámování, vzor pozadí nebo barvu, jež mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti

Signální slovo

  • slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování čtenáře před možným nebezpečím; rozlišují se tyto dvě úrovně:

a) nebezpečí - je signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti;

b) varování - je signální slovo označující méně závažné kategorie nebezpečnosti

Standardní věta o nebezpečnosti

  • věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti

Seznam H-vět

Pokyny pro bezpečné zacházení

  • věta popisující jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí danénebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování

Seznam P-vět

Třídy nebezpečnosti:

1. Výbušnina

2. Hořlavý plyn

3. Aerosol

4. Oxidující plyn

5. Plyny pod tlakem

6. Hořlavá kapalina

7. Hořlavá tuhá látka

8. Samovolně reagující látka nebo směs

9. Samozápalná kapalina

10. Samozápalná tuhá látka

11. Samozahřívající se látka nebo směs

12. Látka nebo směs, která při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny

13. Oxidující kapalina

14. Oxidující tuhá látka

15. Organický peroxid

16. Látka nebo směs korozivní pro kovy

17. Akutní toxicita

18. Žíravost/dráždivost pro kůži

19. Vážné poškození očí / podráždění očí

20. Senzibilizace dýchacích cest / senzibilizace kůže

21. Mutagenita v zárodečných buňkách

22. Karcinogenita

23. Toxicita pro reprodukci

24. Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice

25. Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice

26. Nebezpečná při vdechnutí

27. Nebezpečný pro vodní prostředí

28. Nebezpečná pro ozonovou vrstvu

Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti

Zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (zejména 67/548/EHS), navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie (zejména č. 1907/2006, v platném znění) a upravuje

práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (dále jen „osoba“) při:

1. výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech,

2. klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování a uvádění na trh chemických směsí na území České republiky,

Hlavní zásady zákona:

  • komplexnost úpravy pro celou oblast managementu chemických látek
     
  • řídí se systémem posuzování nebezpečnosti látek platným v EU (Nařízení č.1907/2006, v platném znění)
     
  • zákon se nevztahuje na ty výrobky, u nichž je nakládání upraveno zvláštními předpisy (léčiva, krmiva, potraviny, kosmetiku, hnojiva, omamné a psychotropní látky, radioaktivní látky, na přípravky na ochranu rostlin a výbušniny jen některé části)
     
  • klasifikace na základě úplného výčtu závažných nebezpečných vlastností chemických látek a směsí
     
  • stanoven jednoznačný základní systém klasifikace nebezpečnosti
     
  • definuje práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob při výrobě, klasifikaci, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek.
     
  • definuje působnost správních orgánů (MŽP, MZ, MPO, Česká inspekce ŽP, KHS, Státní úřad inspekce práce, Celní úřad).
     
  • upravuje systém správné laboratorní praxe

Klasifikace

Klasifikace látky nebo směsi vyjadřuje druh a závažnost nebezpečnosti této látky nebo směsi, tj. její potenciál poškozovat lidi nebo životní prostředí. Nařízení CLP, stejně jako původní směrnice DSD/DPD uvádějí kritéria, na jejichž základě se stanoví, zda je látka nebo směs náležitě klasifikována.

Chemické látky uváděné na trh musí být klasifikovány pomocí jednoho nebo obou z následujících přístupů:

  • použití harmonizovaných klasifikací
  • stanovení vlastní klasifikace na základě daných kritérií

U směsí musí být vždy stanovena vlastní klasifikace, tzn. musí být posouzeno, zda splňují kritéria pro klasifikaci. Při takovém posuzování musí být vzaty v úvahu veškeré dostupné harmonizované klasifikace látek, které jsou ve směsi obsaženy.

Povinnost klasifikovat látky a směsi výhradně dle nařízení CLP je od 1.6.2015. Nyní je tedy povinnost klasifikovat, označovat a balit výhradně podle nařízení CLP. Při stanovení klasifikace se využívá seznamu harmonizovaných klasifikací chemických látek uvedený v části 3 přílohy VI nařízení CLP.

Kdo musí klasifikovat?

Obecně jsou výrobci, dovozci a následní uživatelé látek a směsí, které jsou uváděny na trh, povinni ověřit, zda splňují kritéria pro klasifikaci, a to nezávisle na množství dané látky nebo směsi.

Výrobci a dovozci by měli klasifikovat také látky, které nejsou uváděny na trh, je-li to vyžadováno v nařízení REACH. Týká se to klasifikace izolovaných meziproduktů na místě, přepravovaných meziproduktů a také látek, které se používají pro výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy.

Povinnost klasifikovat mají také výrobci specifických předmětů, které splňují definici výbušného předmětu, která je uvedena v bodě 2.1 přílohy I nařízení CLP.

Distributor (včetně maloobchodníka) a následný uživatel mohou převzít klasifikaci pro látku nebo směs odvozenou v souladu s hlavou II nařízení CLP jiným účastníkem v dodavatelském řetězci, například z bezpečnostního listu, pokud nemění složení této látky nebo směsi.

Použití harmonizovaných klasifikací

Aby byla plně využita práce a zkušenosti shromážděné podle směrnice DSD, všechny dříve harmonizované klasifikace látek podle směrnice DSD byly převedeny do harmonizovaných klasifikací podle nařízení CLP. Z původní přílohy I směrnice DSD byly do přílohy VI nařízení CLP převedeny společně s klasifikacemi také multiplikační faktory a většina specifických koncentračních limitů. Výsledky těchto převodů jsou znázorněny v tabulce 3.1 přílohy VI, zatímco tabulka 3.2 přílohy VI obsahuje původní a nepřevedené klasifikace přílohy I směrnice DSD.

Použití harmonizované klasifikace je pro výrobce, dovozce a následné uživatele povinné. Obecně by se mělo při použití harmonizované klasifikace postupovat dle následujícího postupu:

  • Použít tabulku 3.1 přílohy VI nařízení CLP
     
  • Nalézt v tabulce danou látku
     
  • Zjistit zda u dané látky je uvedena poznámka (pravý sloupec tabulky). Pokud ano, pak se použijí pravidla uvedená v poznámce. Pokud poznámka uvedena není, pak postupujte přímo dalším krokem

     
  • Mají některé z tříd nebezpečnosti uvedenou minimální klasifikaci? Pokud ne, pak použijte harmonizovanou klasifikaci uvedenou v tab. 3.1 přílohy VI. Pokud ano, postupujte dále
     
  • Máte k dispozici údaje či informace, které vedou ke stanovení závažnější klasifikace, než je minimální klasifikace pro danou třídu nebezpečnosti? Pokud ano, pak použijte pro tuto třídu nebezpečnosti závažnější klasifikaci, než je minimální klasifikace. Pokud ne, postupujte dále
     
  • Znáte-li u látky její fyzikální stav použijete-li převodní tabulku v příloze VII nařízení CLP, lze získat přesnější klasifikaci, než je klasifikace minimální. V tomto případě použijete přesnější klasifikaci, a v druhém případě použijete pro danou třídu nebezpečnosti minimální klasifikaci.

Jak používat harmonizované klasifikace podle nařízení CLP je znázorněno na tomto obrázku.

Obrázek: Jak používat harmonizovanou klasifikaci podle nařízení CLP

Vlastní klasifikace pro látky a směsi

Vlastní klasifikace vychází z pravidel uvedených v hlavě II nařízení CLP. K vlastní klasifikaci látky nebo směsi podle daných kritérií obvykle vedou čtyři základní kroky:

  • Shromažďování dostupných informací
  • Posouzení dostatečnosti a spolehlivosti těchto informací
  • Srovnání informací s klasifikačními kritérii
  • Rozhodnutí o klasifikaci

Dodavatel může alternativně použít také převodní tabulky z přílohy VII nařízení CLP. Tyto tabulky umožňují převod existujících klasifikací podle směrnice DSD či DPD na klasifikace podle nařízení CLP. Lze je použít v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:

  • látka již byla klasifikována před 1. prosincem 2010 podle směrnice DSD nebo směs již byla klasifikována před 1. červnem 2015 podle směrnice DPD a
  • pro příslušnou třídu nebezpečnosti nejsou k dispozici žádné další údaje o této látce nebo směsi.
Nové informace o nebezpečnosti

Objeví-li se nové informace, stávající klasifikace musí být přezkoumány. Pokud se mění klasifikace, musí být ve lhůtě stanovené nařízením CLP adekvátně aktualizovány také štítky. Agentuře ECHA musí být také oznámeny všechny změny v klasifikaci a označení látky (ale nikoliv směsi).

Na následujícím obrázku je uveden postup, který musí výrobce, dovozce nebo následný uživatel dodržet, jakmile má k dispozici nové informace o nebezpečnosti pro svou látku či směs.

Obrázek: Co dělat s novými informacemi o nebezpečnosti?

Převodní tabulky

Převodní tabulky lze použít na látky a směsi, které již byly klasifikovány v souladu se směrnicí DSD nebo DPD a nově tak klasifikovat v souladu s kritérii nařízení CLP.

Příloha VII - Tabulka pro převod klasifikace podle směrnice 67/548/EHS na klasifikaci podle nařízení CLP obsahuje tabulku pro usnadnění převodu klasifikace pro látku nebo směs podle směrnice 67/548/EHS nebo směrnice 1999/45/ES na odpovídající klasifikaci podle nařízení CLP. Jsou-li k dispozici údaje o dané látce nebo směsi, provede se hodnocení a klasifikace v souladu s články 9 až 13 tohoto nařízení.

Označování a bezpečnostní listy

Dodavatel musí označit své látky nebo směsi v souladu s pravidly nařízení CLP před uvedenim na trh. Štítek má informovat každého, kdo s touto chemickou látkou manipuluje, o její nebezpečnosti. Dodavatel také musí svým zákazníkům v průmyslovém dodavatelském řetězci poskytnout bezpečnostní listy, jedná-li se o nebezpečné látky a směsi.

CLP stanovuje požadavky na systém označování látek a směsí:
Výstražné symboly nebezpečnosti

Výstražný symbol nebezpečnosti je složené grafické zobrazení obsahující symbol a další grafické prvky, například orámování, vzor pozadí nebo barvu, jež mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti. Na štítku musí být uveden jeden nebo více příslušných výstražných symbolů nebezpečnosti, které mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti. S výhradou článku 33 musí výstražné symboly nebezpečnosti splňovat požadavky stanovené v oddíle 1.2.1 přílohy I a v příloze V. Výstražné symboly nebezpečnosti pro každou specifickou klasifikaci jsou uvedeny v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v příloze I nařízení CLP.

Standardní věty o nebezpečnosti

Standardní větou o nebezpečnosti je věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti. Na štítku musí být uvedeny příslušné standardní věty o nebezpečnosti v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi. Standardní věty o nebezpečnosti pro každou klasifikaci jsou stanovena v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I nařízení CLP. Znění standardních vět o nebezpečnosti musí být v souladu s přílohou III.
Signální slova
Signální slovo je slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování čtenáře před možným nebezpečím. Rozlišují se tyto dvě úrovně:

nebezpečí je signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti

varování je signální slovo označující méně závažné kategorie nebezpečnosti

Na štítku musí být uvedeno příslušné signální slovo v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi. Signální slova pro každou specifickou klasifikaci jsou stanovena v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I nařízení. Použije-li se na štítku signální slovo „nebezpečí“, neuvádí se tam signální slovo „varování“.

Pokyn pro bezpečné zacházení

Pokyny pro bezpečné zacházení jsou věty popisující jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané nebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování.

Na štítku musí být uvedeny příslušné pokyny pro bezpečné zacházení. Pokyny pro bezpečné zacházení se zvolí z pokynů uvedených v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I nařízení, které uvádějí prvky označení pro každou třídu nebezpečnosti.

CLP používá 5 typů pokynů:

• Hlavní pokyny

• Prevence

• Reakce

• Skladování

• Odstraňování

Označení výrobku a informace o dodavateli

Látka nebo směs klasifikovaná jako nebezpečná a zabalená v obalu musí být označena štítkem, který obsahuje tyto prvky:

a) jméno/název, adresu a telefonní číslo dodavatele nebo dodavatelů;
 

b) jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení;
 

c) identifikátory výrobku, jak jsou uvedeny v článku 18;
 

d) popřípadě výstražné symboly nebezpečnosti v souladu s článkem 19;
 

e) popřípadě signální slova v souladu s článkem 20;
 

f) popřípadě standardní věty o nebezpečnosti v souladu s článkem 21;
 

g) popřípadě náležité pokyny pro bezpečné zacházení v souladu s článkem 22;
 

h) popřípadě část pro doplňující informace v souladu s článkem 25.

Nestanoví-li dotčený členský stát nebo členské státy jinak, uvádějí se informace na štítku v úředním jazyce nebo jazycích členského státu či členských států, v nichž je látka nebo směs uváděna na trh. Dodavatelé mohou používat na svých štítcích více jazyků, než požadují členské státy, za předpokladu, že jsou ve všech použitých jazycích uvedeny stejné údaje. 

Označování v souladu s nařízením CLP

Látka nebo směs, která je zabalena by měla být označena

• je-li klasifikována jako nebezpečná; nebo

• jde-li o směs, která obsahuje jednu nebo více látek, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, překračující určitý množstevní práh.

Nařízení CLP určuje obsah štítku a způsob, jakým mají být jednotlivé prvky označení organizovány.

Informace vyžadované na štítku podle nařízení CLP zahrnují:

• jméno/název, adresu a telefonní číslo dodavatele/dodavatelů látky nebo směsi;

• jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti (pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení);

• identifikátory výrobku a

• případně také výstražné symboly nebezpečnosti, signální slova, standardní věty o nebezpečnosti, pokyny pro bezpečné zacházení a doplňující informace, kterými mohou být informace vyžadované jinými právními předpisy, například právními předpisy, které se týkají biocidních látek, pesticidů nebo čistících prostředků.

Protože klasifikace látky nebo směsi může mít za následek, že se budou prvky označení jako signální slova, výstražné symboly nebezpečnosti, standardní věty o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení opakovat nebo bude těchto prvků příliš mnoho, byla k omezení právě takového opakování nebo nadbytku prvků označení vytvořena pravidla priority.

Na tomto obrázku je příklad štítku, který zahrnuje informace vyžadované jinými právními předpisy.

Obrázek: Příklad štítku, který zahrnuje informace vyžadované jinými právními předpisy

Minimální rozměry štítků a výstražných symbolů

Objem balení

Rozměry štítku (v milimetrech) pro informace požadované podle článku 17

Rozměry každého z výstražných symbolů (v milimetrech)

nepřesahující 3 litry:

pokud možno alespoň 52 × 74

větší než 10 × 10 pokud možno alespoň 16 × 16

větší než 3 litry, ale nepřesahující 50 litrů:

alespoň 74 × 105

alespoň 23 × 23

větší než 50 litrů, ale nepřesahující 500 litrů:

alespoň 105 × 148

alespoň 32 × 32

větší než 500 litrů:

alespoň 148 × 210

alespoň 46 × 46

Nestanoví-li dotčený členský stát jinak, uvádějí se informace na štítku nebezpečné látky nebo nebezpečné směsi v úředním jazyce nebo jazycích státu, v němž je látka nebo směs uváděna na trh. Výstražné symboly nebezpečnosti, signální slova a údaje o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení jsou společně umístěny na štítku podle pořadí stanoveného dodavatelem za předpokladu, že jsou signální slova a údaje seskupeny podle jazyka.

Nové výstražné symboly nebezpečnosti na chemických výrobcích

Nařízení CLP zavádí nové výstražné symboly nebezpečnosti:

GHS01
Výbušné látky

GHS02
Hořlavé látky

GHS03
Oxidační látky

GHS04
Plyny pod tlakem

GHS05
Korozivní a žíravé látky

GHS06
Toxické látky

GHS07
Dráždivé látky

GHS08
Látky nebezpečné pro zdraví

GHS09
Látky nebezpečné pro životní prostředí

Více o výstražných symbolech naleznete zde>>

Zvláštní situace při označování a balení

V případě látek a směsí obsažených v balení, které je malé (běžně menší než 125 ml) nebo se těžko označuje z jiných důvodů, uděluje nařízení CLP výjimky z běžných požadavků označování. Tyto výjimky umožňují dodavateli vynechat standardní věty o nebezpečnosti a/nebo pokyny pro bezpečné zacházení nebo symboly z prvků označování, které se běžně vyžadují na základě nařízení CLP v případě klasifikace látky nebo směsi pro nebezpečnost uvedenou v bodě1.5 přílohy I nařízení CLP.

Pokud se látky nebo směsi dodávají široké veřejnosti, na obal se v případě, že tyto látky nebo směsi představují určitou nebezpečnost nebo obal obsahuje methanol nebo dichlormethan, umísťují uzávěry odolné proti otevření dětmi a/nebo hmatatelná varování. Přehled různých druhů nebezpečnosti, na základě kterých se umísťují uzávěry odolné proti otevření dětmi nebo hmatatelná varování, jsou uvedeny v této tabulce

Tabulka: Přehled druhů nebezpečnosti, na základě kterých se umísťují uzávěry odolné proti otevření dětmi nebo hmatatelná varování

Nařízení CLP stanoví nová pravidla pro situace, kdy je obal nebezpečných látek nebo směsí složen z vnějšího, vnitřního a případně také vloženého obal.

Obecným pravidlem je, že pokud je označení na vnějším obalu v zásadě předmětem pravidel pro přepravu i pravidel podle nařízení CLP, označení nebo značení v souladu s právními předpisy o přepravě je dostačující a označení podle nařízení CLP nemusí být uvedeno. Podobně také pokud se výstražný symbol nebezpečnosti vyžadovaný podle nařízení CLP týká stejné druhu nebezpečnosti jako v pravidlech pro přepravu nebezpečných věcí, příslušný výstražný symbol nebezpečnosti vyžadovaný tímto nařízením nemusí být na vnějším obalu uveden.

Žádost o použití alternativního chemického názvu

Podle nařízení CLP by měly být látky a směsi uváděné na trh dobře identifikovány. Dodavatel se však může obávat, že uvedení chemické identity jedné nebo více látek obsažených ve směsi (směsích) na štítku nebo v bezpečnostním listu ohrožuje práva na jeho duševní vlastnictví. V takových případech umožňuje nařízení CLP předložit žádost o použití alternativního chemického názvu. Postupy při vytváření žádosti o alternativní chemický název se mohou lišit.

  • Před 1. červnem 2015, kdy směs ještě nebyla klasifikována, označena a balena podle nařízení CLP, každá žádost o použití alternativního chemického názvu se vykonává podle ustanovení směrnice DPD. Žádost se předkládá příslušnému orgánu členského státu. Pokud je žádost schválena do 1. června 2015, schválený alternativní chemický název se může také používat po 1. červnu 2015.
     

  • Pokud je směs klasifikována, označena a balena podle nařízení CLP již před 1. červnem 2015, příslušná žádost se vykonává podle nařízení CLP. Žádost se předkládá agentuře, a nikoli příslušnému orgánu členského státu. Každá žádost schválená agenturou se uplatňuje ve všech členských státech EU.

Bezpečnostní listy

Bezpečnostní list k nebezpečné chemické látce a přípravku dle Nařízení (ES) č. 1907/2006,platném znění:

Bezpečnostní list (v anglicky mluvících zemích Material Safety Data Sheet – MSDS) je soubor bezpečnostních, ekologických, toxikologických a fyzikálně-chemických informací o dané chemické látce či chemické směsi. V evropských zemích, ale i jinde musejí být tyto listy poskytovány výrobcem, dovozcem či osobou uvádějící látku či směs na trh. Strukturu bezpečnostního listu uvádí nařízení č.1907/2006, v platném znění, konkrétně Příloha II tohoto nařízení. Tato příloha byla kompletně novelizována Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2010. Příloha II udává pokyny pro sestavování bezpečnostních listů chemických látek a přípravků. V současné době již není bezpečnostní list nijak regulován vnitrostátními předpisy, tedy chemickým zákonem.

V bezpečnostním listu musí být uvedeny tyto údaje o nebezpečné chemické látce a směsi:

1) identifikace látky nebo směsi a identifikace jejich výrobce nebo dovozce,

2) identifikace nebezpečnosti jak podle Nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění (H a P věty),

3) informace o složení látky nebo směsi

4) pokyny pro první pomoc,

5) opatření pro hasební zásah v případě požáru způsobeného látkou nebo přípravkem nebo vzniklého v okolí látky nebo směsi,

6) opatření v případě náhodného úniku látky nebo směsi,

7) pokyny pro zacházení s látkou nebo směsí a skladování látky nebo přípravku,

8) omezování expozice, osobní ochranné prostředky, způsob kontroly expozice osob látkou nebo směsí a ochrany osob,

9) informace o fyzikálních a chemických vlastnostech látky nebo směsi,

10) informace o stabilitě a reaktivitě látky nebo směsi,

11) informace o toxikologických vlastnostech látky nebo směsi,

12) ekologické informace o látce nebo směsi,

13) pokyny pro odstraňování - informace o zneškodňování látky nebo směsi,

14) informace pro přepravu látky nebo směsi,

15) informace o právních předpisech vztahujících se k látce nebo směsi,

16) další informace.

V kontextu nařízení CLP bude aktualizace bezpečnostního listu vyžadována, pokud:

  • se látka nebo směs, která již byla klasifikována podle směrnice DSD / DPD, klasifikuje, označuje a balí podle nařízení CLP. Je-li pro takovou látku vydán bezpečnostní list před 1. prosincem 2010 nebo pro takovou směs před 1. červnem 2015, do bezpečnostního listu se začlení nová klasifikace podle nařízení CLP i obě klasifikace podle směrnic DSD / DPD včetně veškerých specifických koncentračních limitů nebo M-faktorů pro látky;
     
  • jsou k dispozici nové poznatky o nebezpečnosti;
     
  • jsou látky nebo směsi, které podle směrnice DSD / DPD nebyly klasifikovány jako nebezpečné, ale nyní jsou klasifikovány jako nebezpečné nebo obsahují jednu či více látek, které jsou klasifikovány jako nebezpečné pro zdraví či životní prostředí v množství nad stanoveným prahem ≥ 1 % hmotnostní pro neplynné směsi a ≥ 0,2 % objemové pro plynné směsi.

     

Pro neomezený přístup ke kompletnímu obsahu se zaregistrujte nebo přihlašte.

Příručka k nařízení CLP

Evropské nařízení CLP - č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

Zdroj ENVIGROUP
Verze v. 1
Kód článku CLP
Obsah
  • Příručka k nařízení CLP

Pro neomezený přístup ke kompletnímu obsahu se zaregistrujte nebo přihlašte.